Co je vlastně Český lev?

Výroční česká filmová cena udělovaná od roku 1993, iniciovaná potřebou ocenit tvůrčí počiny domácí filmové tvorby a filmové distribuce. Slavnostní předávání Českých lvů probíhá vždy na přelomu měsíců února a března následného roku v pražské Lucerně, přičemž tuto událost předchází vyhlášení tří nominovaných tvůrců v každé kategorii. V hlavních kategoriích jsou zastoupeny všechny české a koprodukční celovečerní filmy, které byly premiérově uvedeny do kin v České republice v průběhu jednoho kalendářního roku. Oceněn je též nejlepší zahraniční film, distribuovaný v ČR ve zmíněném období.

V prvních dvou ročnících hodnotila snímky 100 členná odborná porota, ve které byli zastoupeni filmoví tvůrci, filmoví kritici, publicisté a producenti. Od roku 1995 tvoří porotu členové České filmové a televizní akademie /ČFTA/. O jedné z cen rozhodují diváci svou návštěvností - divácky nejúspěšnější film. Oficiální trofejí spojenou se všemi výročními cenami je křišťálová soška ČESKÝ LEV.

Duchovním otcem celého projektu Českého lva je režisér a producent Petr Vachler, majitel a ředitel společnosti VAC, který je v současnosti rovněž výkonným ředitelem ČFTA a členem jejího představenstva.

Více o uplynulých ročnících, ČFTA, VAC apod. se můžete dočíst na stránkách www.vac.cz, z nichž pocházejí též předcházející informace v této kategorii.

A jak se rodí Český lev?

Dříve než se skleněné sošky rozzáří ve světlech reflektorů na pódiu pražské Lucerny, dříve než předávající osoba přečte z desek jméno vítěze a dříve než se lev ocitne v šťastných rukách svého budoucího majitele, předcházejí těmto chvílím chvíle o poznání delší a často logicky i méně radostnější.

Odlitky lvů jsou vyráběny v nově vybudované novoborské sklárně Slavia( www.sklarna-slavia.cz). Náběr skloviny se z píšťaly nalije do pětidílné litinové formy (obr. 1), poté je sklovina do formy natlačena lisem (obr. 2), kde zchladne a následně je vylisovaná soška vytažena a odnesena do chladicí pece (obr. 3). V ní je postupně snižována teplota, čímž se zabraňuje pnutí skla. Po jedno až dvoudenním vychladnutí si sošky v huti kontrolujeme a vyřazujeme kusy, které mají neodstranitelné vady. Převezením sošek z novoborské hutě do naší novobydžovské dílny počíná další etapa práce na lvech – opracování odlitků.

	1			2			3

V první řadě musíme odbrousit přebytečný materiál na dně podstavce a dokonale jej upravit do roviny a vyleštit. Poté je nutné opravit na povrchu některé drobné vady a zahladit je. Následuje precizní obroušení a vyleštění přední oblé části podstavce. Protože je soška kombinací lesku a matu, což jí dává vyniknout při dobrém osvětlení nebo nasvícení, některé partie se musí pískovat. Na bocích a zádech často dochází k tzv. přeložení skla a je nutno vzniklé vrásky odstranit. Vzhledem k požadavkům odlehčení a zmenšení celé sošky ji byl nucen její autor, výtvarník Jakub Švéda, nápadně přetvořit. Podařilo se mu ji odlehčit o 2,5kg a o 4cm zmenšit, ale doznala též výrazných tvarových změn, které ji učinily očividně zajímavější. Pro naši práci se stala o to náročnější, přibyla místa s novými prvky jako jsou drápy, hříva, oči, tvar lva je mnohem členitější, což vyžaduje jiné technologické postupy. Velmi náročná je hlava, tedy především čumák, který je z formy často kulatý a nedolisovaný a je třeba jej brusičsky dotvarovat k výtvarníkově představě. Samozřejmě se tu nechci detailně rozepisovat o veškerých úkonech s opracováním lva spojených, avšak většina těch zásadních zde byla zmíněna. Jednou ze závěrečných operací se stává vypískování a vyzlacení nápisu Český lev a příslušného letopočtu na přední oblou stranu podstavce. Na bocích jsou to pak nápisy J.Švéda a VAC. Na podstavci vzadu nesmí chybět pořadové číslo. Přední šikmá ploška je určena pro mosazný štítek s vyrytým jménem umělce, kategorií a názvem filmu. Soška Českého lva je v té chvíli připravena se rozzářit ve světlech reflektorů na pódiu pražské Lucerny.